podvodná značka na kartách – křížovka

V dnešní době už málokdo tuší, že slovo cink původně vůbec nesouviselo s podváděním. Ve staré češtině označovalo cinknutí, tedy zvuk kovu o kov, který vydávaly mince nebo kovové žetony. Právě tuto zvukovou stopu začali využívat kartáři, kteří si tajně označovali hrací karty malým cinknutím – neviditelným oku, ale slyšitelným pro zasvěcené. Z nenápadného signálu se tak zrodil podvodný trik, který dal jméno celé jedné praktice.