Švédská křížovka

Princip a stavba

Obrazec švédské křížovky tvoří čtvercová síť dvou druhů políček. Do vpisovacích políček se píší písmena řešení, v legendových políčkách je krátký text zadání a šipka. Legendová políčka zároveň oddělují jednotlivé výrazy, takže křížovka nepotřebuje černá políčka. Český svaz hádankářů a křížovkářů (ČSHAK) ji ve své klasifikaci řadí mezi křížovky s vepsanou legendou, podle druhu rozdělovacích značek pak mezi křížovky s vepsaným zadáním v rozdělovacích políčkách.^[1]

• Šipka určuje, zda se výraz vpisuje vodorovně (doprava), nebo svisle (dolů), a od kterého políčka.
• Dvě legendy v jednom políčku – políčko rozdělené čarou nese zadání pro dva výrazy, každé se svou šipkou.
• Okraje obrazce – horní řádek a levý sloupec bývají tvořeny jen legendovými políčky, takže každý výraz začíná hned za svou legendou. Rohová nebo nevyužitá políčka často vyplňuje obrázek.
• Nekřížená písmena – některá políčka patří jen jednomu výrazu; jejich písmeno se neověří křížením.
• Tajenka – vyznačená políčka dávají po vyluštění dohromady slovo nebo větu, která bývá soutěžní odpovědí.

Protože se legenda musí vejít do jednoho políčka, je velmi krátká. Švédské křížovky proto hojně využívají ustálené „křížovkářské“ výrazy, zkratky a značky a k legendě připojují upřesnění v závorce, například (zast.) pro zastaralý výraz, (zn.) pro značku nebo (nář.) pro nářeční slovo. Typické jsou legendy jako chem. zn. niklu (NI), MPZ Egypta (ET) nebo rýnský člun (AAK). Podobné ustálené výrazy připomíná i německá Wikipedie, podle níž se luštitelé „Schwedenrätsel“ spoléhají na takzvané „křížovkářské vědění“ a na slovníky řazené podle počtu písmen.^[9]

Ukázka

Zobrazit řešení ukázky

Historie

První křížovky

Za první křížovku v moderním smyslu se obvykle považuje „Word-Cross Puzzle“ Arthura Wynna, kterou 21. prosince 1913 otiskl americký deník New York World.^[3] České prameny ovšem uvádějí starší domácí doklady: dvě čtvercovky Paola Salviettiho z Litomyšle v časopise Besedy lidu z 1. června 1894 a „Čapku z písmen“ pražské autorky Milady (v některých pramenech Mlady) Antošové z roku 1899, označovanou za první známou figurální křížovku s úplným křižováním.^[4][6] Americký typ křížovky začaly Lidové noviny otiskovat 18. ledna 1925, což v Československu odstartovalo křížovkářskou vlnu.^[5]

Křížovka ve Švédsku

První švédská křížovka vyšla v listopadu 1924 v deníku Göteborgs-Tidningen pod názvem ordfläta („slovní pletenec“). Sestavil ji Ferdinand Lärn (1900–1985) podle amerického vzoru z New York World. Roku 1925 zavedl vlastní křížovky deník Svenska Dagbladet a s nimi i dodnes užívané slovo korsord, překlad anglického crossword.^[7]

Vznik křížovky s legendou v obrazci

Navzdory názvu se křížovka s legendami vepsanými v obrazci podle švédských pramenů poprvé objevila v Dánsku: zavedl ji kodaňský deník Berlingske v roce 1948 a do roku 1952 na ni měl výhradní právo. Dánský list Information, který ji zařadil do sobotního vydání v roce 1953, si tím podle týchž pramenů zvýšil náklad téměř o 40 %.^[7]

Ve Švédsku ji jako první otiskl Svenska Dagbladet v prosinci 1954 na stránce „Familjekväll med Gösta Knutsson“, kde ji spisovatel Gösta Knutsson představil jako svěží, moderní podobu klasické křížovky. První takové křížovky pro list nejspíš sestavoval Bertil Geijer (1914–1993), autor série „Kors och tvärs“. Roku 1957 začal vycházet Krysset, první švédský časopis věnovaný jen křížovkám.^[7]

Název a rozšíření

Český název „švédská křížovka“ i německý „Schwedenrätsel“ odkazují na Švédsko, kde se typ stal nejběžnější podobou křížovky. V angličtině se podobným křížovkám říká arrowwords (také Scandinavian crosswords), ve francouzštině mots fléchés, ve španělštině autodefinidos a v italštině autodefiniti.^[7][9] Kdy a jakou cestou se švédská křížovka dostala do Československa a odkdy se u nás používá její současný název, se v dostupných pramenech nepodařilo spolehlivě doložit.

Současnost

Ve Skandinávii

Ve Švédsku a sousedních zemích je křížovka s legendou v obrazci nejběžnějším typem křížovky. Vychází v denících a týdenících a tvoří základ specializovaných křížovkářských časopisů, kterých je ve Švédsku přibližně 20 až 30. Mezi hlavní vydavatele patří Bonnier Korsord, Aller media a Bulls Press; časopis Krysset vydává od 2010. let nizozemská společnost Keesing.^[7]

Mistrovství Švédska v luštění křížovek (SM i korsord) pořádá od roku 1987 časopis Hemmets Veckotidning, v roce 2011 přibylo konkurenční mistrovství vydavatelství Bonnier. Od roku 2012 působí svaz autorů křížovek Sveriges Korsordsmakare. Křížovky se podle švédských pramenů stále tvoří převážně ručně – autor obvykle začíná v levém horním rohu a postupuje úhlopříčně dolů doprava.^[7]

V Německu

V Německu je „Schwedenrätsel“ běžnou součástí tisku. Nejrozšířenější křížovku tohoto typu podle německé Wikipedie otiskuje Apotheken Umschau, nejvíc těchto křížovek (asi 100 měsíčně) přináší Freizeit Revue. Vznikly i varianty, například přesmyčková, kde jsou písmena výrazu v legendě uvedena v abecedním pořadí.^[9]

V Česku

Švédská křížovka je v Česku nejrozšířenějším a nejoblíbenějším typem křížovky.^[10] Pravidla pro tvorbu a řešení křížovek včetně legendových výrazů shrnuje Směrnice pro tvorbu a řešení křížovek Českého svazu hádankářů a křížovkářů, platná od 1. července 2019.^[2] Podle Zdeňka Chromého z ČSHAK se křížovky i v době počítačových programů tvoří převážně ručně.^[6]

Ke švédské křížovce se váží i české rekordy: Petr Vejchoda vyluštil švédskou křížovku o rozměru 14 × 17 políček za 88,85 sekundy na Festivalu rekordů v Pelhřimově.^[8] Za největší švédskou křížovku je uváděna publikace Největší křížovka na světě z roku 2014 od Dušana Karkuše, Vladimíra Klose a Petra Vejchody – křížovka rozdělená do sektorů na 204 stranách by po slepení měla 70 380 políček.^[10]

Jak švédskou křížovku luštit

1. Začněte krátkými a jednoznačnými výrazy – značky (chemické prvky), zkratky, mezinárodní poznávací značky nebo římské číslice mají většinou jediné řešení.
2. Využívejte křížení – každé vepsané písmeno je nápovědou pro výraz v druhém směru. Výrazy vyplňujte střídavě vodorovně i svisle.
3. Sledujte upřesnění v závorce – (zast.), (nář.), (zn.) nebo jazyková zkratka napoví, jaký tvar řešení autor očekává.
4. Pište tužkou – u nejistých výrazů nelpěte na první variantě, opravu často ukáže až křížení.
5. Pomozte si slovníkem – křížovkářský slovník najde řešení podle legendy i podle známé části výrazu. Nejasnou legendu zkuste zadat do vyhledávání.

Zdroje

1. Český svaz hádankářů a křížovkářů, z. s.: Klasifikace křížovek [online]. [cit. 21. 10. 2026].
2. Český svaz hádankářů a křížovkářů, z. s.: Směrnice pro tvorbu a řešení křížovek s Přílohami [online]. Platnost od 1. 7. 2019. [cit. 21. 10. 2026].
3. Guinness World Records: First crossword puzzle [online]. [cit. 21. 10. 2026]. (anglicky)
4. CHROMÝ, Zdeněk: Svět hádanek, křížovek a logických úloh. Historie a zajímavosti. Výroční tisk SČHAK 2012–2013. Cit. podle hesla Křížovka v české Wikipedii.
5. CHROMÝ, Zdeněk: Zkuste si vyluštit křížovku LN starou 85 let. Lidovky.cz, 18. 1. 2010.
6. ČT24: Stoletá křížovka z Ameriky? Kdepak, už předtím ji vynalezli Češi. Česká televize, 21. 12. 2013.
7. Heslo Korsord ve švédské Wikipedii [cit. 21. 10. 2026] a tam citované prameny: LEONARDZ, Jenny: Ett liv i rutor. Svenska Dagbladet, 2010; NYGÅRDH, Hans Christian: Galen i ord, 2002; RAINER, Lena: Rätt i krysset!, 2013. (švédsky)
8. Česká kniha rekordů III. Pelhřimov: Agentura Dobrý den, 2009, s. 78–79. Cit. podle hesla Křížovka v české Wikipedii.
9. Heslo Kreuzworträtsel, oddíl Schwedenrätsel, v německé Wikipedii [cit. 21. 10. 2026]. (německy)
10. Heslo Křížovka v české Wikipedii [cit. 21. 10. 2026].

Ukázková křížovka je vlastní dílo vylustim.cz; legendy a řešení pocházejí z křížovkářského slovníku na tomto webu.