tato (zast.) – křížovka

Zastaralé ukazovací zájmeno tuta se kdysi běžně používalo pro označení něčeho, co je blízko nebo právě přítomné, podobně jako dnes říkáme „tato“. V lidové mluvě a starší literatuře jste se s ním mohli setkat častěji, dnes už působí knižně až archaicky. Zajímavé je, že jeho kořeny sahají až do praslovanštiny, kde mělo obdobu i v jiných slovanských jazycích.