úpění (kniž.) – křížovka

Knižní výraz „kvil“ označuje nářek, úpění nebo skučení, které vychází z hluboké bolesti. Slovo má své kořeny v praslovanštině, kde označovalo pronikavý zvuk, a dodnes ho najdeme například v ruštině. Kvil není jen obyčejný pláč – je to tiché, zoufalé sténání, které se ozývá v beznadějných chvílích. Setkáte se s ním především v krásné literatuře, kde dodává scéně temnou a dramatickou atmosféru.